Víte jakou řeč používají kuřata? Morseovku.

Příběh o 47 róninech

29. prosince 2014 v 8:00 | Loan |  Japonsko
Příběh o 47 róninech (samuraj bez pána) je v japonštině znám jako Čúšingura (Pohádka o věrných přívržencích). Je to jeden z nejpopulárnějších samurajských příběhů v Japonsku. Skutečnost, že je příběh pravdivý, hraje významnou roli v jeho dlouhotrvající apelaci.

Příběh 47 róninů, též známý jako 'Čúšingura' pochází z názvu divadelní hry kabuki vytvořena před 50 lety po Akou incidentu (Událost je označována jako Akou vendeta nebo jako Meidži Akou incident. A tahle událost je právě známa jako Čúšingura.). Japonští historici tohle popisují jako 'Legendu', pomsta 47 róninů se samozřejmě odehrávala v Japonsku a je konečným vyjádřením samuraje kodexu cti, Bušidó (Je to samurajský morální kodex, který obsahuje pravidla základního chování. Bušidó v překladu znamená cesta válečníka.).
Příběh začal 21. dubna roku 1701, kdy lord Asano Naganori, Daimjó (označení pro japonské členy vysoké šlechty) Akoua byl donucen spáchat rituální sebevraždu, (harakiri, anebo také seppuku) protože vytasení meče uvnitř císařského paláce bylo zcela nemyslitelné, za napadení Kiry Jošinaky v Edo (dnešní Tokio) hradu, hrubý a arogantní mistr ceremonie pod šogunátem (vojenští vládci Japonska) Cunajoši Tokugawou. Stalo se tak, protože Kira veřejně urážel a ponižoval lorda Asana. Dle tehdejších zákonů byl majetek lorda Asana zkonfiskován a všech jeho 321 samurajů bylo propuštěno, čímž se stali róniny. A protože šogunát Tokugawa předpokládal, že se róninové budou chtít mstít, přikázal propuštěným samurajům, aby se nemstili. Poté kapitán Oiši Kuranokuse svolal tajnou poradu, které se zúčastnilo celkem 59 róninů. Z toho 13 róninů poslali zpět ke svým rodinám. Ještě před tajnou poradou, se rozvedl se svou ženou, aniž by jí nijak seznámil s plánem a poslal jí k jejím rodičům spolu s jeho dvěma syny. Jeho starší syn Čikara se rozhodl, že zůstane a bude bojovat po boku svého otce, tehdy mu bylo pouhých 16 let.
47 věrných róninů, pod vládou lorda Asana, za rok naplánovali útok na sídlo lorda Kiry. Útok se uskutečnil 14. prosince roku 1702. Při nočním zasněženém prosinci zaútočili na jeho sídlo, přičemž útok všechny překvapil. Róninové v bitvě zlikvidovali více než 100 Kirových vojáků, aniž by přitom ztratili jediného muže. Lordu Kirovy poté byla hlava sťata Asanovovým nožem, za to že odmítl provést seppuku. Jeho hlavu poté zabalil do kusu látky a položil na náhrobek lorda Asana. V chrámu Sengakudži všech 47 róninů očekávalo Tokugawovy rozkazy.
Po několika dnech šogunát Cunajoši rozhodl, že všem 47 róninům povolí provést seppuku a zemřít tak jako bojovník a ne jako oběšený zločinci. Jen jediný z róninů, pravděpodobně syn Oišina, Čikara byl ušetřen trestu. Šogunát Cunajoši nechtěl, aby jeho rod zanikl. Seppuku 46 róninů se uskutečnilo 4. února roku 1703. 46 róninů bylo pohřbeno v místě svého posledního útočiště v chrámu Sengakudži.


Smrt věrných róninů je v Japonsku každoročně oslavován 14. prosince při Gišisai festivalu, kdy jsou ulice vyzdobeny lucernami. Chrám Sengakudži v Tokiu navštíví tisíce turistů, chodí na místo odpočinku 47 róninů a vzdávají jim hold jejich oddanosti k Bušidó. Na každém náhrobku je i vyryto, v jakém věku zemřeli. A dnes je to už přes 300 let, co se tato nezapomenutelná událost v Japonsku stala.
A vánoční dárek je tady. No jo, nejspíš jste čekali něco mnohem lepšího, než jen pár přeložených slov naprosto nepodstatného příběhu. Důvod, proč jsem tenhle příběh přeložila je ten, že mi přišel naprosto úžasný, dechberoucí (ne doslovně) a řekla jsem si, že by to některé z vás taky mohlo zajímat. A sice... pár chvil trvalo, než jsem text přeložila, samozřejmě je toho daleko více. Celý příběh by byl tak na pět až sedm stránek (klidně i víc), ale tohle mi přijde jako nejzajímavější a nejdůležitější z příběhu vůbec. Nicméně, doufám, že jsem to nepřekládala zbytečně, a že jste si čtení krásně užili. :-)
Tím pro dnešek končím, uživejte vánočních prázdnin na plno. Loučí se,
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Chtěl/a bys navštívit Japonsko?

Ano
Ne

Komentáře

1 Saki | E-mail | Web | 30. prosince 2014 v 13:56 | Reagovat

Moc díki, za ten preložený text! Som rada, že som zachytila ten historický kontext, pretože už som o tomto čo-to zachytila, ale nedostala som sa k celému príbehu.. Príde mi ich strašne ľúto .__. Je strašné, že nakoniec skoro všetci museli spáchať seppuku, ale na druhú stranu aspoň mohli odísť touto cestou.. Je to vážne zaujímavý príbeh a je skvelé, že v Japonsku majú na nich pamiatku a že sa nezabúda :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
photobucket.com, google.com a ze svého počítače/mobilu.
anime blog