Feel sick. Everything is sick.

21. června 2016 v 21:03 | Loan |  Diary
Ahoj,
poslední dobou hodně prší, že? Ať si klidně prší, hlavně že je venku stále teplo. Navíc déšť prospívá přírodě a krásně se při něm usíná, hehe.
Musím se vám pochlubit, že mám sehnanou brigádu v kavárně a je to fakt dřina. Bolí mě nohy a celá sem nějak utahaná. No, pracovat sedm hodin v kuse není žádná sranda.
Já jsem takovej mimozemšťan za barem, co poslouchá rozkazy nadřízených a dělá to, co má. Jenže jsem takovej vtipálek a vážná jsem jen když jsem naštvaná. Snažím se proto brát tuhle věc vážně a neblbnout za barem (dělám to často). Zrovna tuhle jsem si hrála, že jsem DJ, když jsem utírala pult. Nebo jsem si hrála na profesionálního hráče na skleničky (jak v nich máte vodu a kroužíte prstem kolem okrajů a vydává zvuky podle toho, kolik vody tam máte) a vydávala u toho zvuky. Jo, byla to sranda. Už jsem stihla rozbít jednu skleničku. Ale prý to tam každýmu spadlo už jednou (pfju, v cajku).
Nedávno mě jedna z nadřízených poslala domů dřív. Bylo kolem půl šesté a pršelo. Tak jsem šla, měla jsem tam být další dvě hodiny. Připadala jsem si tak otupěle a bezcenně. Takový ten pocit, který vás svírá na žaludku, protože máte dojem, že jste udělali něco hrozně špatnýho. Přesně tak jsem se cítila. Provinile.
Pokud byste mě znali opravdu dlouho a věděli doopravdy jaký druh bytosti jsem, říkali byste si: "Vážně, umí ona být vůbec zticha?" představte si, že ano. Já jsem prostě taková, že si zvykám na lidi, který neznám příliš dlouho a tak před nimi neprojevuju, jaká doopravdy jsem. A to mi docela brání v mé práci jako číšnice. Když jsem s přáteli, je to jen samá sranda a děsnej hluk a jsem úplně bez ostychu. Když jsem někde mezi cizími, mám problémy s nimi komunikovat. Rotřesou se mi ruce, rudnu, protože mi je cizí společnost nepříjemná a mám tišší volume, než normálně. Manažerka mě upozorňovala, že se děsně ostýchám a musím být slyšet. Že to není práce pro mě. Pokud nebudu mluvit hlasitěji a usilovněji pracovat, tak půjdu jinam.
Docela mě to rozhodilo. Málokdy se chovám dospěle a tyhle dospělácký stuffz si neumím příliš brát na vědomí. Nejspíš si moc hraju a nesoustředím se na to důležité. Možná, že se dostatečně nesnažím. Co si myslím? Že dostanu job na částečný úvazek, kde nemusím nic dělat a jen blbnout? Jo, uvědomila jsem si tuhle zásadní věc. Přátelé si dělám snadno. Když ale přijde na komunikaci, je to někde na bodě mrazu. Poslední dobou se ale snažím víc komunikovat, aby nebylo ticho. Snažím se nestydět se před ostatními, zvlášť když je moje hlavní práce, komunikovat s lidmi. Snažit se mluvit víc nahlas. Vždyť přeci... hlučnost mám mít v genech. Jsem vietnamka, tak kde je chyba?
Když už píšu o tak dospělých věcech. Byla jsem se podívat na letošní ústní maturity u nás na škole. Abych řekla... docela masakr a fakt gratulace těm, kteří je zvládli na poprvé. Mě to bude čekat ještě za dlouho, ale jsem z toho vynervovaná už teď, jsem člověk, co nechává všechno na poslední chvíli (co se můžeš udělat dnes, nenechávej na zítřek). Zvlášť jsem zvědavá na technologii (předmět, u kterýho doslova usínám). Jestli se mi povede maturita na první pokus, jako že ne, tak donutím lidi, aby mi říkali královno.
Brzy se taky budou uzavírat známky a začnou prázdniny. Je to skoro, jakoby nebyly už věčnost. Snad už se nebude ani nic psát, tenhle měsíc byl fakt na zabijačku, furt se jen psalo a učit se doma na testy je prostě pruda, jako škola obecně. Kdybych chtěla, tak mám samý jedničky, jenže jsem líné stvoření. Příští rok se budu ale třikrát o tolik víc snažit, aby na mě byli rodiče pyšný jako nikdy předtím. Abych byla já sama pyšná na sebe. A abych nezklamala zástupkyni. Kdysi vyslovila jednu větu, která mě zasáhla a já si uvědomila, že dělat věci na poslední chvíli nebo až po měsíci, se opravdu nevyplácí a je třeba to udělat hned, i když mi to bude silně proti srsti.
S lepším zítřkem, se s vámi loučím!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Penny Mizuki Allonsy | Web | 4. července 2016 v 10:28 | Reagovat

Kamo, nejdriv gratuluji k te brigade. Snad se vsechno uz urovnalo :) Myslim si, ze jsem presne stejny typ cloveka jako ty. S prateli se chovam jak troll, ale jak dojde na nekoho, koho vubec neznam, tak zalezu do kouta a vubec se o me nevi :D Ja osobne bych nezvladala delat cisnici, protoze jsem fakt nemehlo, ale tobe uz to urcite jde a pokud jeste ne, tak se to zlepsi ^^
Jinak z maturit mam taky hruzu, i kdyz me cekaji az za dlouhou dobu :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
photobucket.com, google.com a ze svého počítače/mobilu.
anime blog