Japonština

Japonština - 6. lekce Rozměry

5. července 2014 v 14:08 | Loan
Opět po dlouhé době se zde objevuje lekce naší dávno zapomenuté japonštiny. Dnes se naučíme, jak se řeknou rozměry. :-)
malý - čísaj - chiisai - 小さい
velký, objemný - ókí - ookii - 大きい
krátký - midžikaj - mijikai - 短い
dlouhý - nagaj - nagai - 長い
tlustý - buacuj, futotuta - buatsui, futotuta - 分厚い, 太った
široký - habahiroj, hiroj - habahiroi, hiroi - 幅広い, 広い
tenký - usuj - usui - 薄い
úzký - kicuj - kitsui - きつい
vysoký - takaj - takai - 高い
nízký - hikuj - hikui - 低い
hluboký - fukaj - fukai - 深い
mělký - asaj - asai - 浅い
placatý, plochý, rovný - hirataj - hiratai - 平たい
kulatý, kruhový - maruj - marui - 丸い
hranatý - kakubate iru, kadokadoshí - kakubatte iru, kadokadoshii - 角ばってる, 角角しい
křivý - magate iru - magatte iru - 曲がって いる
rovný - masugu no - massugu no - まっすぐ の
lehký - karuj - karui - 軽い
těžký - omoj - omoi - 重い
objemný - kasabata - kasabatta - かさばった
silný (též tlustý) - atsuj - atsui - 厚い
slabý (též tenký) - jovaj, moroj - yowai, moroi - 弱い, もろい

Fráze:
Jak je to velké? - Sore no sajzu va nan des ka? - Sore no saizu wa nan desuka? - それ の サイズ は何 ですか?
Kolik to má na šířku/délku? - Haba/Take va dono guraj des ka? - Haba/Take wa dono gurai desu ka? - 幅/丈 は どのぐらい ですか?
-v 7. lekci nás čeká jídlo image

Japonština - 5. lekce Čísla a Zlomky

15. prosince 2013 v 16:56 | Loan
ZÁKLADNÍ ČÍSLOVKY:
Nula - Zero, Rej - Zero, Rei - ゼロ, 零
Jedna - Iči - Ichi - 一
Dva - Ni - Ni - 二
Tři - San - San - 三
Čtyři - Ši - Shi - 四
Pět - Go - Go - 五
Šest - Roku - Roku - 六
Sedm - Šiči, Nana - Shichi, Nana - 七
Osm - Hači - Hachi - 八
Devět - Kjú - Kyū - 九
Deset - Džú - Jū - 十
Jedenáct - Džúiči - Juuichi - 十一
Dvanáct - Džúni - Juuni - 十二
Třináct - Džúsan - Juusan - 十三
Čtrnáct - Džújon - Juuyon - 十四
Patnáct - Džúgo - Juugo - 十五
Šestnáct - Džúroku - Juuroku - 十六
Sedmnáct - Džúšiči - Juushichi - 十七
Osmnáct - Džúhači - Juuhachi - 十 八
Devatenáct - Džúkjú - Juukyuu - 十九
Dvacet - Nidžú - Nijuu - 二十
Dvacetjedna - Nidžúiči - Nijuuichi - 二十一
Třicet - Sandžú - Sanjuu - 三十
Čtyřicet - Jondžú - Yonjuu -四十
Padesát - Godžú - Gojuu - 五十
Šedesát - Rokudžú - Rokujuu - 六十
Sedmdesát - Šičidžú - Shichijuu - 七十
Osmdesát - Hačižú - Hachijuu - 八十
Devadesát - Kjúdžú - Kyuujuu - 九十
Sto - Hjaku - Hyaku - 百
Sto dvacet - Hjakunidžú - Hyakunijuu - 百二十
Dvěstě - Nihjaku - Nihyaku - 二百
Tisíc - Sen - Sen - 千
Dva tisíce - Nisen - Nisen - 二万
Milion - Hjakuman - Hyakuman - 百万

Př.: Tisíc pět set osmdesát tři - Sengohjakuhačidžúsan - Sengohyakuhachijuusan - 千万百八十三
Dvacet pět - Nidžúgo - Nijuugo - 二十五
!POZOR!: Náct, základní číslovka(jedna, dva etc.) je vždy před desítkou (十)! 15(十五): Deset (十) a potom Pět (五) = 十五!
Desítky (dvacet, třicet etc.) jsou vždy před základní číslovkou (jedna, dva etc.)! 50 (五十): Pět(五) a potom Deset(十) = 五十!

ŘADOVÉ ČÍSLOVKY:
První, Prvý - Iči ... me - Ichi ... me - 一 ... 目
Druhý - Ni ... me - Ni ... me - 二 ... 目
Třetí - San ... me - San ... me - 三 ... 目
Čtvrtý - Ši ... me - Shi ... me - 四 ... 目
Pátý - Go ... me - Go ... me - 五 ... 目
Šestý - Roku ... me - Roku ... me - 六 ... 目
Sedmý - Šiči ... me - Shichi ... me - 七 ... 目
Osmý - Hači ... me - Hachi ... me - 八 ... 目
Devátý - Kjú ... me - Kyuu ... me - 九 ... 目
Desátý - Džú ... me - Juu ... me - 十 ... 目
Dvacátý - Nidžú ... me - Nijuu ... me - 二十 ... 目
Třicátý - Sandžú ... me - Sanjuu ... me -三十 ... 目
Stý - Hjaku ... me - Hyaku ... me - 百 ... 目

Př.: První člen - Iči Menbá - Ichi Menbaa - 一メンバー
!POZOR!: Místo teček musíte nahradit vhodný numerativ (podstatné jméno). Slovo me (目) už zde nepřidáváme, vyšlo by vám "První člen první", což je blbost.

ZLOMKY:
Polovina, půlka - Hanbun - Hanbun - 半分
Třetina - Sanbun no iči - Sanbun no ichi - 三分の一
Dvě třetiny - Sanbun no ni - Sanbun no ni - 三分の二
Čtvrtina - Jonbun no iči - Yonbun no ichi - 四分の一
Tři čtvrtiny - Jonbun no san - Yonbun no san - 四分の三
Pětina - Gobun no iči - Gobun no ichi - 五分の一
Šestina - Rokubun no iči - Rokubun no ichi - 六分の一
Sedmina - Nanabun no iči - Nanabun no ichi - 七分の一
Osmina - Hačibun no iči - Hachibun no ichi - 八分の一
Devítina - Kjúbun no iči - Kyuubun no ichi - 九分の一
Desetina - Džúbun no iči - Juubun no ichi - 十分の一
-v příští lekci budou rozměry :)

Japonština - 4. lekce Dny v týdnu a měsíce

6. prosince 2013 v 7:24 | Loan
Den - Niči - Nichi - 日
Týden - Šú - Shū - 週
Měsíc - Cuki - Tsuki - 月
Rok - Nendo - Nendo - 年度
Pondělí - Gecujóbi- Getsuyōbi - 月曜日
Úterý - Kajóbi - Kayōbi - 火曜日
Středa - Sujjóbi - Suiyōbi - 水曜日
Čtvrtek - Mokujóbi - Mokuyōbi - 木曜日
Pátek - Kinjóbi - Kinyōbi - 金曜日
Sobota - Dojóbi - Doyōbi - 土曜日
Neděle - Ničijóbi - Nichiyōbi - 日曜日
Leden - Šijógacu - Shiyōgatsu - 正月
Únor - Nigacu - Nigatsu - 二月
Březen - Sangacu - Sangatsu - 三月
Duben - Šigacu - Shigatsu - 四月
Květen - Sacuki - Satsuki - 五月
Červen - Rokugacu - Rokugatsu - 六月
Červenec - Šiči gacu - Shichigatsu - 七月
Srpen - Hačigacu - Hachigatsu - 八月
Září - Kugacu - Kugatsu - 九月
Říjen - Džúgacu - Juugatsu - 十月
Listopad - Džúičigacu - Juuichigatsu - 十一月
Prosinec - Džúnigacu - Juunigatsu - 十二月
-příště bude lekce na čísla :)

Japonština - 3. lekce Barvy

20. října 2013 v 15:09 | Loan
Barva - Iro - Iro - 色
Bezbarvý - Mušoku - Mushoku - 無色
Barevný - Kará - Karā - カラー
Bledá - Avaj - Awai - 淡い
Světlá - Tanpaku - Tanpaku - 淡白
Tmavá - Kuraj - Kurai - 暗い
Zlatá - Kin - Kin - 金
Stříbrná - Gin - Gin - 銀
Černá - Kuroj - Kuroi - 黒い
Šedá - Guré - Gurē - グレー
Kaštanová - Kuríro - Kuriiro - 栗色
Hnědá - Chajro - Chairo - 茶色
Béžová - Bédžu - Bēju - ベージュ
Růžová - Pinku - Pinku - ピンク
Purpurová - Akamurasaki - Akamurasaki - 赤紫
Fialová - Murasaki - Murasaki - 紫
Modrá - Ao, Aoji - Ao, Aoi - 青
Zelená - Midori - Midori - 緑
Červená - Aka, Akaj - Aka, Akai - 赤
Oranžová - Orendži - Orenji- オレンジ
Žlutá - Kiiro - Kiiro - 黄色
Bílá - Širo - Shiro - 白
-příště budou dny v týdnu :)

Japonština - 2. lekce Základní věci

6. října 2013 v 12:10 | Loan
Ano - Haj - Hai - はい
Ne - Ije - Iie - いいえ
Prosím (nabídnutí) - Dózo - Dōzo (Douzo) - どうぞ
Prosím (žádost) - Kudasaj - Kudasai - ください
Prosím Vás - Onegajšimas - Onegaishimasu - おねがいします
Promiň - Gomenasaj - Gomennasai - ごめんなさい
Omlouvám se - Ajamaru - Ayamaru - あやまる
Počkejte Chvíli/Okamžik - Čoto Mate - Chotto Matte - ちょっと 待つ
Děkuju - Arigató/Arigató Gozajmas - Arigatō/Arigatō Gozaimasu (Arigatou) - 有難うございます
Díky - Dómo - Dōmo (Doumo) - どうも
Není zač; Prosím - Dóitašimašte - Dōitashimashite (Douitashimashite) - どういたしまして
Těší mě - Hadžimemašte - Hajimemashite - はじめまして

Fráze:
Jak se máte? - Ogenki des ka? - Ogenki desu ka? - お元気ですか?
Mám se dobře. - Genki des. - Genki desu. - 元気です
Dlouho jsme se neviděli. - Hisašiburidešta. - Hisashiburideshita. - 久しぶりでした。
Přijďte zas. - Mata irašaj. - Matta irasshai. - 待ったいらっしゃい。
Pozdravujte manžela/ku. - Gošudžin (manžel)/Okusan (manželka) ni jorošiku. - Goshujin (manžel)/Okusan (manželka) ni yoroshiku. - ご主人によろしく。/ 奥さんによろしく。
-příště budou barvičky

Japonština - 1. lekce Pozdravy

21. září 2013 v 13:20 | Loan
Ve znacích
Fonetický přepis
Výslovnost
Překlad
挨拶
Aisatsu
Ajsacu
Pozdrav
おはようございます
Ohayō (gozaimasu)
Ohajó (gozajmas)
Dobré ráno
こんにちは
Konnichiwa
Koničiva
Dobrý den, ahoj
もしもし
Moshi-moshi
Moši-moši
Dobrý den, ahoj, haló (používáno v případě telefonátů, nikdy osobně)
やあAhoj, yo!
今晩は Konbanwa Konbanva Dobrý večer
おやすみなさいOyasuminasai
Ojasuminasaj
Dobrou noc
さようなら
Sayōnara
SajónaraNa shledanou, sbohem, ahoj (při loučení)
お元気で
Ogenki de
Ogenki de
Na shledanou, sbohem (zdvořilejší termín při loučení)
でわまた
Dewa mata
Deva mata
Brzy nashle, uvidíme se
じゃあ また
Jā mata
Džá mata
Zatím, uvidíme se
気 お つけて
Ki o tsukete
Ky jo cuketeMěj se, opatruj se
行ってらっしゃい
Itterasshai
IterašajOpatruj se

気 お つけて (ki o tsukete) a 行ってらっしゃい (itterasshai) mají sice stejný význam. Ale 気 お つけて (ki o tsukete) se spíše používá v případě, když blízký bude delší dobu pryč někde na dovolené anebo když dítě drží nůžky a povíte mu 'ki o tsukete', tedy 'buď opatrný, opatrně' apod. Je možno tuto frázi ale i použít v případě, když se například loučíte se spolužákem, v tomto případě se spíše ale preferuje 'itterasshai'. Neformální verze 'ki o tsukete', ale nepoužívá se, když někomu popřejete na delší cestu, než je cesta domů.

Ahoj během loučení by se dalo říct i různějšími způsoby, než je さようなら (sayounara).
Například さいなら (sainara) nebo バイバイ (bai-bai), tyto verze se většinou používají středoškoláky
Příště ve 2. lekci se budeme učit jak se řeknou základní věci, které by měl znát každý (např.: poděkovat, poprosit atd...).
 
 

Reklama
photobucket.com, google.com a ze svého počítače/mobilu.